Vlastní pozorování - Úvod

Stanoviště č. 1, hlavní: Hlohovec, 48° 46,6` s.š. a 16° 47,5` v.d. 175 m.n.m., momentálně se na stanovišti měří: teplota a denní srážky.

    Má vlastní pozorování začala 2.8.1988 (bylo mě necelých 12 let) zaznamenáváním teploty a tlaku. Teplota byla zaznamenávána ve 14 a v 18 h, přičemž byla odečítána z běžného teploměru umístěném na severní straně domu ve výšce asi 4 metry nad zemí. Často se stávalo, že v 18 h už na teploměr svítilo slunce a tudíž odpolední měření často podléhala nemalé chybě, proto tyto teploty nejsou zde uvedeny i když k dispozici je mám. Tlak jsem opisoval z televizních předpovědí počasí a proto až na výjimky, kdy jsem uvedenou relaci neviděl a tlak jsem proto odhadoval, jsou výsledky přesné a uváděné s přesností 1 hPa. Od 24.10.1988 jsem začal teplotu zaznamenávat pomocí teploměru zaznamenávajícího maximum a minimum z naměřených hodnot. Byl umístěn 2 m nad zemí na betonovém sloupu a z jižní strany chráněn sluneční clonou a srážkoměrem tam umístěným od 1.1.1989. Uvedené maximální a minimální teploty neodpovídají standardu měřenému v meteorologických budkách ale jelikož je za celou dobu teplota měřena stejně, dají se jednotlivé hodnoty vzájemně srovnávat.

    Od 1.1.1989 jsem zaznamenával navíc rychlost větru, která je uváděna jako maximální, ten den dosažená, a je odhadována pomocí Beaufortovy  stupnice větru, množství slunečního svitu v procentech a množství srážek v milimetrech vodního sloupce. Tyto nové hodnoty, kromě množství srážek, byly odhadovány a tudíž nejsou příliš přesné. Srážky měřím pomocí srážkoměru, což je kvádr bez horní strany a bez dna o hranách přesně 10 x 10 cm (foto). Srážky se jímají do plastové nádobky a měří odměrným válcem jednou denně, zpravidla kolem 20 hodiny. Tudíž srážky spadlé po této hodině jsou připsány k následujícímu dni. Sněhové srážky jsou roztopeny, zahřáty na asi 15 °C a změřeny. V údajích uváděných na těchto stránkách nejsou rozlišeny sněhové a dešťové srážky.

    Od 7.8.1992 jsem začal zaznamenávat vlhkost vzduchu vlasovým vlhkoměrem. Ta je udávána v procentech. Vlhkoměr byl umístěn za oknem na jižní straně domu avšak chráněn sluneční clonou (přesto se hodnoty dají brát jen orientačně). Vlhkost byla měřena odpoledne, co nejdřív 12 h UT tedy 13 h SEČ popřípadě 14 h SELČ.

    Od 9.8.1992 jsem taktéž začal zaznamenávat směr větru. V osmi směrech S, SZ, Z, JZ, J, JV, V a SV. Měření je prováděno pomocí větrné růžice umístěné asi ve výšce 7 m nad zemí, kde není pod vlivem větrných vírů vznikajících u přízemních objektů (foto). Směr je odečítán vizuálně v čase co nejvíce se blížící 12 h UT tedy 13 h SEČ popřípadě 14 h SELČ.

    Od 31.5.1993 jsem zaznamenával množství stratosférického ozónu z relací předpověď počasí v TV. Tato hodnota zdánlivě s meteorologií nesouvisí ale ve skutečnosti se dá podle množství stratosférického ozónu, sledovat výměna vzduchových hmot nad naším územím, což ostatně demonstrují data uvedená na těchto stránkách.

    Tento způsob pozorování jsem ukončil ke 31.12.2002. Souběžně už od 12.10.2002 13:00 jsem začal zaznamenávat teplotu pomocí datalogeru od firmy comet, který je umístěn v bíle natřené dřevěné budce o rozměrech asi 15 x 15 x 15 cm, beze dna a s dvířky umístěnými na sever, asi 5 metrů od nejbližší budovy, 2 metry nad zemí (foto, detail). Data byla měřena nejprve po minutách, pak po 15 minutách a nakonec od 19.10.2002 po 10 minutách. Data z datalogeru ukládám do počítače většinou začátkem kalendářního čtvrtletí (leden, duben, červenec, říjen) a poté zpracuju. Kromě teploty jsou ručně měřeny ještě srážky (foto), způsobem uvedeným výše.

    Při zaznamenávání výše uvedených meteorologických dat se nemalou měrou podílel můj otec a tak bych mu chtěl na tomto místě z velkou radostí poděkovat. Díky tati!

 

Stanoviště č. 2, vedlejší: Podivín, 48° 49,5` s.š. a 16° 50,6` v.d. 165 m.n.m., momentálně se na stanovišti měří: teplota, vlhkost, tlak, srážky, rychlost a směr větru.

   Jelikož prakticky od října 1994 se doma nevyskytuju každý den, pocítil jsem potřebu, založit si stanici č. 2, tam kde se vyskytuju nejčastěji. Teprve 14.12.2006 jsem si zakoupil meteostanici WS3500 a umístil ji do svého momentálního bydliště v Podivíně. Pomocí tohoto přístroje jsem zaznamenával od 15.12.2006 relativní tlak vzduchu, teplotu a vlhkost. Čidlo meteostanice bylo umístěno 2 m od ZJZ stěny domu (1m od balkónu) na bílé dřevěné tyčce, opatřeno jednak originálním radiačním krytem vylepšeným alobalem (foto), dále pak sekundárním radiačním krytem s nuceným větráním (větráček z PC, 12V, 0,15 A)(foto).

   K 1.4.2008 jsme se přestěhovali v Podivíně do nového domku, takže došlo k přestěhování a přemístění čidla. Teplotní čidlo bylo umístěno na severní stranu domu (foto), slunce zde ale svítilo asi po 17 h, takže večerní teploty jsou mírně ovlivněny zapadajícím sluncem. Čidlo má pouze radiační kryt. Z technických důvodů už nemá větraný kryt.

   K 5.11.2008 jsem si koupil novou meteostanici WS3650IT, se srážkoměrem a anemometrem. Anemometr jsem umístil na anténní stožár cca 8 m nad zem a asi 1,8 m nad střechu, srážkoměr pak vedle konce komínu tak, aby srážkoměru nic nestínilo (foto). Teplotní čidlo bylo umístěno asi 2,2 m nad zem na sokl od balkónu (foto) asi 20 cm od stěny domu (detail). Čidlo je v radiačně stíněném a odvětrávaném krytu. Data se ukládají každých 5 minut a zpracovávají v počítači. Aktuální výstup z meteostanice byl k dispozici na těchto stránkách.

   Od 1.1.2009 funguje na tomto stanovišti také IP kamera Axis 210, která zaznamenává pohled na SSZ, na část země, střechy a především na oblohu, takže je vidět aktuální stav počasí v Podivíně.

   Od srpna 2012 nahradila nefunkční kameru Axis, 2 Mpix IP kamera Aircam WN-200HD. Obrázek z kamery se na webu aktualizuje každých 10 minut.

   Od 30.7.2013 jsem začal měřit pomocí stanice DAVIES Vantage VUE, která je umístěna asi 2 m nad vrcholkem střechy (foto), celkem asi 9 m nad terénem. Stanice má pasivní radiační štít a prozatím nevyhřívaný srážkoměr. Data ze stanice se stahují a zobrazují každých 5 minut.